"Trája Trája, leťme do Birminghamu!" pravil Ričrd asi před dvěma měsíci. A tak tu jsme :-)

Dnešní plán: 17:00 centrum města, 24:00 spánek na letišti. Zítra 9:00 centrum města

První problém: Na eskalátorech se jezdí vlevo. A druhý problém: Jak se co nejlevněji a nejrychleji dostat do středu města (a zase zpět) z letiště vzdáleného 15 km. Mimochodem, velmi přijatelná vzdálenost, neb býváme zvyklí na vzdálenosti o jednu nulu větší... (Zvlášť u letecké společnosti Ryanair, kterou jsme také přiletěli.)

Vyjedeme jediný eskalátor a přímo v letištní hale nasedáme na nadzemní dráhu. Ta je zdarma (a není se co divit, když ji neřídí žádný řidič!) a doveze nás na 2 minuty vzdálené nádraží B´ham International Interchange. Rovnou kupujeme jízdenky, neboť se nám jejich cena zdá více než přijatelná: "Nevím, jak to Trája udělal, ale zařídil nám cestu tam a zpět pro oba za 3 libry!" Přitom až se budeme zítra ráno ptát na tutéž jízdenku, budou po nás chtít něco přes 11 liber.

Na nástupišti zíráme na informační ceduli: "Upozornění. Dveře vlaku se zavírají 20 vteřin před odjezdem vlaku ze stanice." - A skutečně. Minutu před pravidelným odjezdem vlak přijíždí, v 17.32:40 se zavírají dveře, 17:33:00 vlak odjíždí. WAU!

To, že se vlak už rozjel a dávno nestojí ve stanici, poznáme jen pohledem z okna. V oknech se mění krajina (jako by ji promítali), ačkoliv vlak nedrncá a nehlučí. Zázrak.

Následují architektonické pindy :-) vážného adepta na inženýrský titul "architekt" Ričrda Tesaře:

Jakmile vylezeme z budovy New Street station, okamžitě nás pohltí Bull Ring Shopping Centrum, jež můžeme směle prohlásit za centrum nové části města. Místní dominantu tvoří obytný dům „Rotunda“ ve tvaru 81metrového válce. Vedle ní roste nákupní centrum, příčně rozdělené promenádou vedoucí ke gotickému kostelu sv. Martina. Nejzajímavější stavbou komplexu a důvodem, proč je nákupní centrum tak zajímavé, je beze sporu Selfbridges Building od Jana Kaplického. Fialově nasvícená budova se svým organickým tvarem a vůbec typem fasády vymyká čemukoliv jinému ve městě. A aby toho nebylo málo, stojí kontroverzní stavba naproti kostelu. Přesto (nebo snad právě proto) do tohoto místa prostě patří.

Celý komplex hlídá bronzová socha býka s neklidně zdviženou pravou přední nohou. Interiér nákupního centra výrazně nevybočuje. Jediné, co by vás mohlo zaujmout, je prosklený strop tvořený terčovou fasádou, který celý interiér odlehčuje.

Po obhlédnutí celého areálu jsme se vypravili do města hledat další naplánovaná místa. Avšak protože jelikož nám příchod tmy komplikuje další orientaci, nezbývá než hledat něco, co bude převyšovat okolní budovy, jasně svítit a co uvidíme z většiny míst města. Takové kritérium splňuje British Telecom Tower.

Cestou k ní kličkujeme ulicemi města, až dojdeme k velké mapě, o nic přehlednější než město samotné. Okamžitly k nám přichází místní policistka se slovy "You're lost?" a radí, kudy kam. A není to naposled, co nás oslovuje policista se slovy "Vy jste se ztratili?", jak se ukáže druhý den. Ale nepředbíhejme.

Se svými 152 metry tvoří věž nazývaná také Post Office Tower dominantu města. Ne však tak hezkou, jak jsme si původně mysleli a jakou ji ukazují výsledky hledání Google. Hledanému termínu BT Tower odpovídá totiž také stejnojmená věž v Londýně, podle mého názoru však daleko hezčí.

Cestou k věži přecházíme po starém nadchodu také ulici Queensway. Queensway, to je jedna z hlavních městských tepen. Důležitou turistickou roli pro nás hráje především proto, že podél ní stojí významné budovy, jako Alpha Tower – komerční budova ředitelství ATV (britská televize), figurující též na listu Locally listed buildings - řád A. Tyto budovy mají místní význam a mohou se pyšnit svojí nezbouratelností, nerozšiřitelností a neupravitelností bez speciálního povolení místní správy.

Pokud jste teď stejně ohromeni jako já, čtěte se mnou další informace o tomto seznamu budov: „Tento status je široce používaný a figuruje v něm přes půl milionu budov.“ Jakoby nám předchozí věta chtěla říct, že budovy na listu jsou opravdu důležité a unikátní, ale je jich prostě hodně.

Noc na letišti

Probouzíme se po vcelku příjemné noci strávené na kožených lavicích letištního baru. Na stole už na nás čeká milé překvapení, pomeranč a jogurtový koktejl. Nejspíše pozornost podniku a poděkování za strávenou noc :-)

Kupujeme denní family ticket a nastupujeme do červeného double deckeru. A zase do města!

Uprostřed kruhového objezdu Holloway Circus stojí číňácká pagoda vyškrábaná z kamene kdysi ve státě Fujian a následně darovaná panem C. K. Tangem městu Birminghamu.

Vedle kruháče stojí další zajímavá mrakodrápající se budova The Beetham Tower.

Z historické části města stojí určitě za připomenutí Viktoriino náměstí. Protože se tu stýkají cesty a silnice a protože je toto místo dějištěm mnoha kulturních akcí, je nazýváno centrem města. Dominantou jest Council House – sídlo městské rady. Společně s koncertní halou Town Hall dotváří historický kolorit náměstí a dělá z něj tak zajímavé místo pro setkání. Obě budovy jsou také na seznamu Listed building.

Pokud si chcete odpočinout od rušného města, nejlepší způsob je navštívit městský kanál :-)

Cihlové budovy odrážející se na hladině řeky, můstky a lodičky – to vše vám dodá pocit, jako byste se právě nacházeli v malých Benátkách. Cestou navíc potkáte místní seniory, ožírající se na svých starých lodích, nebo se můžete naučit, jak pracují zdymadla.

Birmingham nám ukázal, že má mnoho tváří, a jediným způsobem, jak je všechny poznat, je vypravit se tam.

Přes Norsko domů

Čtvrtek 10. září 2009, 18:30, Sandfjord Lufthavn Torp (Oslo), letiště 80 km vzdálené od Osla... Ričrd nabíjí mobil, Trája provozuje hygienu - stříká po sobě testovací parfémy z duty free shopu - aneb čim víc voníš, tim míň smrdíš.

Doplnili jsme na záchodech zásoby vody a vyrážíme vybrat místo pro přenocování, protože ne každé letiště má noční provoz.

Norské krávy (zvířata) po nás koukaj a běží za námi. Přelézáme elektrický plot (jau) a utíkáme se schovat k lesu. Za námi to jenom bučí! V noci posloucháme tajemné zvuky lesa, zima je přijatelná. Ráno vyrážíme na norské pobřeží.

A norské vlaky? Jak jsme se přesvědčili, jezdí na vteřinu přesně, navazují na autobusy a dá se v nich platit platebními kartami. A jak vypadá norská výluka? "Na nádraží stál koordinátor náhradní dopravy, zeptal se mě, kam jedu, a když jsem mu odpověděl, že na letiště, objednal mi na náklady 'Norských drah' taxíka." zaslechli jsme přes rameno na letišti před odletem do Prahy.

Celkové náklady na 1 osobu: