Na milion českých dovolenkářů letos vyrazí k "českému moři". Jejich plán - dělat na pláži to samé, co doma na gauči - však budeme následovat jen zčásti. Po cestě k Jadranu se stavíme na místech, kam česká noha zavítá jen zřídka.

Cesta z Českých Budějovic do Rijeky přes Salzburk a Ljubljaň probíhá bez větších problémů. Jenže 12 hodin na kolejích, to je občas větší dobrodružství než noční úprk z kempu bez placení. Padají zásoby rumu do hor a padá čepice s brýlemi. Ano, rovnou z okna ven. Z jedoucího vlaku. Moje :-(

Gorski kotar aneb okolo Fužine cesta

Využíváme služeb Hrvatske željeznice a nasedáme na putnički vagoni směr Zagreb. Železnice se vlní terénem a stoupá z úrovně moře do horských planin. Když vlak vykoukne z tunelu, můžeme se kochat výhledem na moře a ostrov Krk.

Vystupujeme ve Fužine a hledáme kemp. Po okružní cestě kolem městečka volíme raději osvědčené: "Dobr daň, molim, kamp? Kde? Kam?" Pán nás posílá po silnici kolem jezera. Jdeme po levé straně jezera asi půl hodinky a vidíme jen opuštěný karavan v lese, když volíme raději osvědčené: "Hi, camp? Do you know? Where?" Cyklista ukazuje na opačnou stranu jezera. Zkoušíme jezero obejít. Jdeme po levé straně jezera další půl hodiny, než zjistíme, že jezero nejde obejít. Vracíme se do vesnice (nás všech pět na stopa s hasičem...) a volíme raději osvědčené: "Dobr daň, kamp? Kde?" Jdeme po levé straně jezera k opuštěnému karavanu.

Večer nás přichází zkasírovat majitel "kempu" a chce po každém 50 kun. Trochu to přehnal. Omlouvá cenu turistickou taxou ve Fužine. Vystupuje příjemně a vypráví pohádku o malém méďovi, který se toulá po okolních kopcích. Ráno jsem zase chytrej: Nedal nám účtenku, žádná taxa, namastil si kapsu!

Pryč z Fužine. Další cíl Delnice. Vystupujeme z autobusu (byla výluka) a hledáme kemp. Osvědčené "Dobr daň, kamp?" funguje u místního ožraly - posílá nás hned na dvě strany ulice. Ostatní obyvatelé města se shodují, že se v okruhu deseti kilometrů žádný kemp nenachází. Výlet do národního parku Risnjak padá - není kde přespat. Jako náhradní řešení volíme výšlap natěžko na místní Kleť (vrch Veliki Drgomalj). Matula mě do kopce hecuje, poněvadž mě bolí nohy.

Dnes večer však nezbývá než přespat opět ve Fužine, tentokrát však zdarma (jako vyrovnání turistických tax majitele kempu). Jenže k opuštěnému karavanu ve Fužine přibyly další dva a dalších 5 osobních automobilů. V kempu je neočekávaný život. Jdeme spát. Ráno vstáváme kolem páté a utíkáme na vlak. Kemp neplatíme.

Vracíme se do Rijeky, cestujeme autobusem do města Senj. Zde přesedáme na "malinky busiček", který nás veze na začátek našeho putování Národním parkem Sjeverni Velebit - k vesničce Oltari. A teď tři dny jen těžký batoh, horko a bolavé nohy. U chalupy Siča kupejeme tickety do N.P. a po 4 hodinách chůze večeříme ze svých zásob u chaty Zavižan. Mají obsazeno, a tak spíme za 20 kun na podlaze v jídelně.

Premužičova stezka

Po osmé se loučíme s chatou, dalším cílem je chata Alan vzdálená přibližně osm hodin. Dojdeme k ní po Premužičově stezce. Jedná se vcelku o méně náročnou túru lemovanou informačními panely (o fauně, flóře, geologii), která nabízí krásné výhledy po krajině a řadu odboček (slepé uličky na vrcholky hor v blízkosti).

Za 80 kun přespíme v chatě Alan (klasická cena za jedno lůžko) a vzhůru dolů - k moři.

U Jablanacu čekáme na bus - zastávka naproti čerpací stanici není označená, navíc má autobus hodinu a půl zpoždění (zatímco vlaky zde jezdí včas, u busů nikdo neví). Další zastávkou je Starigrad-Paklenica, kde je možné jak ležet u moře, tak navštívit několik kroků vzdálené Národní parky Velika a Mala Paklenica.

Blíží se konec našeho zájezdu, a tak přijíždíme do Trogiru, města zapsaného v seznamu UNESCO. Zase jsem chytrej: Ta paní ve Starigradu nám nedala účtenku! V kempu Ražac nás nevítají příliš hezky (paní recepční se nám vůbec nevěnovala), a tak nemůže nikoho překvapit, že odcházíme opět bez placení. Nejprve večeříme v Trogiru plody chorvatského rybolovu a pak se vracíme na místo činu. Dva z nás balí stan a přehazují batohy přes plot. To vše za nočního klidu silničních skútrů a ožralů na pláži.

A teď už jen letadlo domů!